pátek 19. června 2020

Filip VÝŠKA

MĚSTSKÁ TRŽNICE

Ateliér Ondřeje Císlera a Lenky Milerové
LS 2019/2020 DP
FA ČVUT


Na začátku bylo hledání. Tedy na začátku semestru bylo hledání možných variant návrhu na různá místa v Praze. Šlo o to seznámit se s typologií tržnice, prozkoumat různé možnosti a úskalí návrhu a tržnice, a především seznámit se s více místy a ověřit možnost stavby tohoto druhu na několika různých místech v centru Prahy. Postupně jsme představili čtyři různé konceptuální návrhy, které jsme následně zhodnotili a syntézou jsme určili, jakým směrem se budeme v návrhu dále ubírat. Tyto čtyři varianty jsou představeny na následujících stránkách. 

Senovážné náměstí je jedno z několika původních středověkých pražských tržisť. Ač má bohatou historii, v současnosti je jeho charakter spíše smutný, uprostřed prostoru bylo dlouhou dobu parkoviště. Místo je v podstatě celé využito k cirkulaci nebo parkování aut, nemá charakter náměstí. V současnosti se na centrálním prostoru nachází staveništní buňky z důvodu opravy Cukrovarnického paláce.

Návrh má za cíl pročistit vnitřní prostor od aut a umožnit volný všesměrný pohyb skrz náměstí. Prostor, ačkoli je poměrně rozlehlý, působí vcelku malým dojmem. Je to dáno jednak vysokou blokovou zástvbou, která náměstí obklopuje ze všech stran, jednak řešením samotného náměstí - po obvodu trojúhelníkového prostoru obíhá silnice s parkováním po obou stranách, prostor je fragmentovaný a návštěvníkovi nezbývá než celé náměstí obejít po chodníku. Návrh proto sleduje vytvoření otevřeného průchozího přístřešku, který prostor dále nerozdělí, pouze vytvoří kryté náměstí. Tržnice je umístěna doprostřed náměstí na místo současného parkoviště/staveniště. Tento trojúhelníkový ostrůvek je nově vydlážděn, a je zrušeno parkování po jeho obvodu - prostor se uvolní a umožní se cirkulace pěších. Zachováno je parkování po obvodu náměstí. 

Návrh svojí hmotou volně vychází z trojúhelníkového tvaru prostoru. Nesleduje ale rigidní formu, vytváří poněkud neurčitou, neuchopitelnou hmotu, která vyrůstá z prostoru a která nemá začátek ani konec. Tvar částečně sleduje pohyb lidí skrz náměstí - a částečně ho určuje. Především ale vytváří v kontextu městského prostředí historického centra hmotu, která vyzývá k zastavení, zvědavosti, odpočinku, hře, která skrývá tajemství a zároveň poskytuje ryze praktickou funkci. Lehce si pohrává s návštěvníkem a vytváří na chvilku pocit nenucenosti a náhodného prožitku.

Volba materiálu/konstrukce vychází z ideové podstaty návrhu. Tržnice je celá ze sklolaminátu, materiálu, který je v architektuře poměrně netradiční. Hmota je s pomocí počítače náhodně rozdělená do nepravidelných trojúhelníkových dílů, které se stýkají přes hranu. Dělení bylo zvoleno tak, aby byla možná manipulace s jednotlivými díly přímo na stavbě. Jedná se o laminátové kazetové desky, které jsou k sobě montované a společně tvoří žebrovou síť pláště. Konstrukce by měla díky laminátu částečně propouštět světlo a dotvářet tak prožitek při návštěvě tržnice. Hmota tržnice sestává ze tří nohou. Dvě větší nohy mají provozní funkci, třetí má pouze podpůrnou funkci. Největší noha slouží jako zázemí pro prodejce, přímo z hmoty nohy se pak vyklápí prodejní pulty. Druhá noha ukrývá sklad prodejních stolů a úklid, dále jedno bezbariérové WC. Vně nohy se nacházejí umyvadla pro návštěvníky tržnice. Volný mezilehlý prostor pak slouží procházení návštěvníků a několika dalším prodejním stolům.






















sobota 11. dubna 2020

Filip Výška

Tržnice pro Prahu

4. varianta - Senovážné náměstí

Návrh je umístěn doprostřed prostoru, který je v současnosti využitý jako parkoviště. Místo je v podstatě celé využito k parkování nebo cirkulaci aut, nemá charakter náměstí. Jedná se přitom o náměstí s bohatou historií, jedno z několika původních středověkých pražských tržišť. 

Návrh má za cíl pročistit vnitřní prostor od aut, umožnit volný všesměrný pohyb skrz náměstí. Na vnitřním prostranství vzniká otevřený, průchozí přístřešek, který volně vychází z trojúhelníkového tvaru prostoru. Vytváří poněkud neurčitou hmotu, která vyrůstá z prostoru a která nemá začátek a konec. Lehce si pohrává s návštěvníkem a vytváří na chvilku pocit nenucenosti a náhodného prožitku.

Konstrukci tvoří lehké materiály, nabízí se síť svařovaných ocelových trubek, laminát, dřevo, textilie. Konstrukce by měla působit lehce, částečně propouštět světlo. Nohy tržnice slouží jako zázemí, jako jádra soustřeďující provoz, zbylý prostor je volný a variabilní. 
























neděle 29. března 2020

Filip Výška

Tržnice pro Prahu


3. varianta - Tylovo náměstí


Návrh má za cíl vytvořit přístřešek pro trhy, které na místě již jsou. Zformovat a rozčlenit dlouhý podélný prostor, oddělit ho od frekventované silnice. Hlavní přístup na náměstí je ze severu od stanice metra a tramvaje. Zde se k přicházejícím lidem orientuje hlavní objekt tržnice, za ním probíhá dlouhá otevřená pasáž. V zadní části je menší objekt, který se natáčí k lidem přicházejícím z jihu.

Budovy částečně narušují podélný charakter prostoru a částečně prostor uzavírají.

Celý prostor se stává pěší zónou, ruší se silnice procházející podél západní řady domů. Parkování podél domů je však zachováno.

Konstrukčně se jedná o dřevěnou kostru, která je v horní části zavětrovaná diagonálně kladenými trámy v obou směrech. Konstrukce stojí na sloupech a trh probíhá pod ní. Součástí přední a zadní budovy je železobetonové jádro se zázemím pro tržnici a toaletami pro veřejnost. Přístup pro zásobování tržnice je ze silnice procházející podél náměstí.

























pondělí 16. března 2020

Filip Výška

Tržnice pro Prahu

2. varianta - Washingtonova

Návrh je umístěn do prostoru parku před budovou Federálního shromáždění, ohraničený frontou činžovních domů z jedné strany a magistrálou z druhé. Tento prostor je v současnosti využitý jako parkoviště, třebaže se nachází u ústí Václavského náměstí a je velmi exponovaný. 

Na trojúhelníkovém prostoru vzniká velká částečně otevřená hala posazená na betonovém soklu, který vyrovnává terénní rozdíl území. Zatímco od Václavského náměstí je vstup z úrovně terénu, směrem k severu běží dlouhá rampa  a u ulice Politických vězňů je hala na soklu o celou výšku podlaží nad terénem. Zde se proto nachází vstup pro zásobování. Podél činžovních domů vzniká širší promenáda se stromy a ulice se zklidní a oddělí se od rušné magistrály. 

Konstrukčně se jedná o velkorozponovou halu trojúhelníkového půdorysu. Hala je zastřešená ocelovými příhradovými nosníky bez vnitřních podpor, ve východní části se nachází železobetonové jádro se zázemím. Přímo do haly ústí výtah ze stanice metra. Stěny haly jsou z průsvitného polykarbonátu, hala tak působí lehce v konstrastu k těžkému betonovému podstavci.











původní varianta













středa 11. března 2020

Filip VÝŠKA

TRŽNICE PRO PRAHU

Ateliér Ondřeje Císlera a Lenky Milerové
LS 2019/2020 DP
FA ČVUT

1. varianta - Náměstí republiky

Návrh je umístěn mezi budovy celnice a bývalého hybernského kláštera. Tento prostor není v současnosti zrovna ideálně využitý, podél budovy celnice se nachází restaurace s venkovním sezením, obchody a muzeum, v zadní části je však situace nejasná, je zde parkoviště a prostor přechází charakterem do vnitrobloku. Naproti celnici u kláštera se nachází výdech z metra z poloviny 80. let a několik vzrostlých stromů. V zadní budově je na ose prostoru průchod do Hybernské ulice.

Často se zde konají trhy, ty jsou převážně v přední části území a přechází až do prostoru před hybernským klášterem, kde působí rušivě. Další stánky se nachází před Josefskými kasárny ve vnitřním prostoru tramvajové zastávky. Tyto stánkové trhy fragmentují prostor náměstí, případně zhoršují orientaci při pohybu přes tramvajové koleje.

Návrh se pokouší o pročištění náměstí, prostory zanesené stánky se uvolní a trhy se soustředí do jedné haly. Jedná se o uzavřenou halu se střešním osvětlením, budova navazuje na podélnou osu prostoru a na zadní průchod do Hybernské ulice. Zde vzniká prostor klidnějšího charakteru oddělený od náměstí. Zásobování tržnice je možní z ulice V Celnici. Naopak v přední části se uvolňuje předprostor, který zve k návštěvě tržnice.

Hala má dvojitě zalomenou střechu, která v horní části tvoří světlík. Konstrukci tvoří železobetonové rámy, které kopírují tvar střechy a člení vnitřní prostor na tři podélné lodi. Pod střechou probíhají v podélném směru dva průvlaky a celá konstrukce je navíc ztužená ocelovými táhly v rovině střechy. V zadní části se nachází nový výdech z metra, který se stává součástí haly a je začleněn do konstrukčního řešení. Výdech ústí nad střechou do vysokého komínu.





















původní varianta